Soutěž za galeony č. 4
20. února 2009 v 10:29 | Darcy | NovinkyKomentáře
promin má tam být ,... Je to masožravec , takže se živí hlavně .... :DD
Popíšu vám zvíře Sterik. Je to zvíře žijící v horských oblastech. Postavu má jako medvěd, ale hlavu má jako kůň. Nejvíce se objevuje v Alpách. Je to masožravec. Má rád potkany, krysy, různé druhy ptáků, ale nepohrdne ani lidským masem. V Alpách už sežrali desítky lidí. Ale je to ojedinělé. Na nohou nemá žádné prsty, ale na rukou má prsty dlouhé aspoň 40 centimetrů a na nich ještě 10 centimetrů dlouhé železné drápy. To mu pomáhá v lezení i po těch nejstrmějších horách, dokonce i skalách. Zuby má dlouhé necelý 1 centimetr. V trhání kořisti mu pomáhají drápy. Sterik je samotář, ale přesto má jeskyni velikosti pro 5 takových jako je on. Vždy si najde nějakou a když mu připadá malá tak si jí drápy vyhloubý. Sterik je vzácný. Hlavně kvůli tomu že ho dříve hodně kouzelníci lovili kvůli jeho drápům. To je o něm asi vše. Jestli potřebujete více informací napište na sovu: Matla999@gmail.com Jabinus Slog
jméno alpenliebe
je to zvíře ktere žije v lese.
barva je černobíla.je to dvou nohe stvořeni
jak sebojí tak se stoci do klubicka
je to biložravy tvor.
hlavně ji listi ale nejraději ma boruvky.
ma kratkou srst.
jméno: Shabota Katame
sova: dujkap@seznam.cz
Kouzelní tvorové
Připravil jsem si takovou skupinu. Dělí se na ptáky, plazy, savce, obojživelníky, ryby a nakonec ostatní. Jsou ze Sněžných pásů a zemí.
1.) Pták: Shabotův pták krysoocasý
Shabotův pták krysoocasý je středně velký pták s krysím ocasem a vyskytuje se na horách. Žije převážně(v dnešní době) ve sněhu, kde si také vytváří svůj domov. Mají zobák, velké drápy, ruce jako člověk, dlouhý(3 m) krysí ocas, barva je černo-bílá. Živí se ovocem a nejí maso. Je to takový vegetarián. Nejčastěji jí banány, pomeranče, citróny-sub-tropické ovoce. Na první pohled se zdá nepřátelský, ale je velmi příjemný. Pozná už zdálky zda je to hodný-zlý člověk. Poslední dobou je vyhubený a je ve vzácných druhách ptáku střední velikosti. Toto jsou zatím nejdůležitější informace o tomto tvorovi a víc nepotřebujete vědět☺
2.) Plaz: Krajta sněžná
Krajta Sněžná je středně velký had s třemi hlavami. Obydlí si staví ve sněhu a v podzemí. Měří okolo 5 metrů a do šířky má necelých 1.5 metru. Každá jeho hlava má třetinu pohledu, takže se nikdy nehádají. Jsou to přátelští tvorové a nelehko se dají chytit. Výhodu mají v tom, že mají tvrdou srst. Srst je neboli šupiny jsou zbarvené to bílé barvy a ve sněhu jde málo rozeznat od okolí. V současnosti žije několik desítek kusů, kteří jsou už staršího věku od 10-60 let. Mladší věk je od 0-10. A starý je od 60-325 let. Krajta může mít na jeden vrh asi těch 6 vajíček které váží okolo 20 kilogramů.Živí se od králíků po srnky. To stačí si myslím.
3.) Savec: Kůň přesněžný
Kůň Přesněžný je savec velké velikosti (výška- 3 metry a šířka-1.5 metrů a kilogramů-650). Je to největší tvor, který žije na sněžných vrchách hor. Živí se převážně listy od stromů, ale pro ty si musí přijít, nebo sní i menší živočichy(tuleně). Je to velmi vzácný druh. Oproti koňovi je rychlejší o 250 km/h a má vyvinutější mysl- dokáže si udělat dům-iglů atd. Jestli je přátelský nebo naopak nepřátelský se nedá poznat, protože se to určuje podle jeho nálady-jak se cítí. Chová se na sněžných farmách a jsou na něho velmi vybíravé podmínky. To stačí na začátek.
4.)Obojživelník: Pralesnička ledová
Pralesnička Ledová je obojživelník a to znamená že žije ve vodě i na souši. Má velmi tvrdou pokožku, kterou i dýchá. Má jedovaté žlázy, které dokáže stříknout 50 metrů daleko. Má dlouhý jazyk( 8 metrů) a chytá různé živočichy, ale nejčastěji z vody, kde se cítí jako doma. Dokáže prorazit 3 metrový led, tak se snadno dostane na povrch a do vody. Není nepříjemná, ale velmi laskavá a moudrá. Podle zbarvení se pozná jak na vás reaguje..je to jako u semaforu- červená-nesnáší vás, oranžová- tak napůl, zelená má vás ráda. Ale když se promění ve zlatou, tak bude „rodit“. Naklade několik vajíček(okolo 2 000 000 kusů). Více informací je zbytečné.
5.) Ryba: Kapřík Katame
Kapřík Katame je ryba malých rozměrů. Je menší než normální kapr asi o polovinu. Je velmi dravá a hned útočí. Dokáže zabít i Yetiho nebo pralesničku ledovou- ale to je v případě 20.roku. Je strašně moc nepříjemná a nedoporučuji se s ní setkat. Je to asi nejhorší zvíře na světě, ale je velmi chytré a vymaštěné. Dokáže svou rychlostí vytvořit v jezeře vodní vír a tak spláchnout všechny živočichy do svého doupěte, kde snídá, obědvá i večeří. Má průsvitnou pokožku a jde vidět ve vodě jen obrys. Její rychlost je okolo 790km/h. Je to nejrychlejší zvíře v horách-jezera. její zvláštností je zub, který jí roste mezi očima a dokáže propíchnout ten nejtvrdší materiál. To vám stačí abyste ji poznali.
6.) Ostatní: Yeti Chou
Moje zvíře je Yeti Chou, které je velmi pracovité jako člověk, chytré jako člověk, podobný jako člověk. Je velké postavy a měří 15 metrů a váží okolo 900-1500 kg. Běhá jako pes a vyvine rychlost 340 km/h. vyvolává laviny, sníh, led, námrazy a různé věci okolo sněhu. Všechny věci mě naučil a je velmi přátelský. Teda aspoň na mě.Víc říkat nebudu protože ostatní věci jsou tajné-máme i své tajemství.
Tak to je vše..moje skupinka Sněžných zvířat:)
Shira: 60 gl
prof. Slog: 55 gl
Anička: Je mi líto, jen 20 gl. Dílo je krátké a není příliš dobře zpracované.
ShaKa: 60 gl
Mé zvíře se jmenuje Laxie.
Je to holka a je to něco mezi sovou a skřítkem. Je velmi roztomilá =) Je jí 2 123 let. Vychováváme jí celé generace, ale nikdo ještě nikdy nezjistil, kolik může Laxii být nejvíc let.
Měří pouhých 50 cm a váží 30kg. Laxie je takové naše miminko. Z hlavy jí vedou malinkaté růžky a malinkaté uši. Oči má jako modré korálky, nosánek jako bonbónek a pusinku má móc velikou a všechno se jí tam vejde. Krk skoro nemá, ale za to ramena ano, ale nejsou moc velká … Je to malinkaté zvířátko, takže nemůže mít velké kosti ani orgány. Laxie je výjímečná … Je sice malinká svým vzrůstem, ale má 5 nohou … Jsem s ní odmalinka, takže mi na ní nic nevadí, ale ostatní lidi, když s ní jdu na procházku, tak se za námi otáčí a smějí se … Když je vidím, jak se smějí, chce se mi brečet … Je mi jí hrozně líto, protože ona za to nemůže, že má 5 nohou a vypadá jako skřítek, ale roztomilej a ještě k tomu vypadá trochu i jako sova. Laxie má móc ráda jahody, banány, její oblíbené sušenky atd … Je sice malá, ale s tátou sme jí postavili židličku, na které může sedět a nic se jí nestane a dosáhne na stůl. Umí sama jíst, psát, mluvit už také trochu umí, ale po těch letech to teda není nic moc … Také umí normální každodenní práce, ale samozřejmě, že musíme mít přispůsobený dům podle ní. Když jsem s ní na procházce v zimě, tak to se teprve spolu vyřádíme … Nejradši má sníh a v létě zase vodu a sluníčko a všechno to, co patří k létu =) Sme spolu velice rády a má udělaný pelíšek u mě v pokoji, který se jí moc líbí. Laxie neměla asi nikdy v životě mládě. Je s námi a nic jí nechybí, kdyby chtěla partnera, tak si ho může sama najít, protože si chodí sama nakupovat atd … Máme o Laxii zápisník, v kterém je napsané vše o ní … Co se dělo tento den, co dělala celí týden atd … Můj pra dědeček, teda není to pra dědeček, ale nechce se mi psát těch několik pra, protože je jich tam 7 219 … Takže můj ,,pradědeček‘‘ objevil Laxii před 2 123 lety a to byla Laxie ještě malé sovoskříťátko. Zažila tolik úmrtí svých páníčků … Musí jí z toho být, už zle, když jí pořád někdo umírá. V našem deníku je napsáno, že byla malinká, jako motýlek a potom začala pomalounku růst. ,, Pradědeček‘‘ si jí samozřejmě nechal, ale se schválením našeho města … Od té doby je u nás v rodině a nadále doufám u nás bude žít, dokud nezemře.
Tak to je má Laxie …
S pozdravem
Sharpay Crohnsowá
můj mazlik je drak, který má 1 hlavičku a má teprve 1 měsíc je to norský dráček který dorůstá až 30m, zatim už mám shořel gauč a stůl nwm co bude další!! zatim totiž bydlí semnou ale jak vyroste tak mu postavím panciřový domeček který bude měřit asik 35m.živí se teď jak je malý hlavně kuřecím masem ale jak vyroste tak prej sní až 3 krávy nebo koně za den
a teď něco o těch dracích:
Drak jakožto létající plaz
Létající plaz je tvor, který reálně existoval; idea dává jasný biologický i technický smysl. Není to mýtus, ale skutečnost.
Létání rozhodně není věcí snadnou. Pro evoluční biologii představuje docela slušnou záhadu. Pokud se všeobecně předpokládá vývoj v postupných krocích, potom je nejasné, proč vlastně vznikly některé předběžné vývojové změny, nezbytné pro pozdější létání (odlehčení těla, zesílení ramenních úponů atd.) Tvorovi, který nelétá, nepřinášejí totiž prakticky žádné výhody - jejich smysl se ukáže, až když se zvíře vznese do vzduchu... ten přechodný stav, kdy zvíře ještě nelétá, ale blíží se k tomu, vysvětlují dvě různé teorie.
První z nich je arborikolní, kdy let vznikl plachtěním z větví stromů (jako u veverek). U druhé teorie, kurzoriální, let vznikl prudkým během po rovině a mávání křídly (jako u létavých ryb a pštrosů).
Pro nás je důležité si uvědomit, že létající tvor ve všech případech - ať už je to pták, plaz, ryba nebo cokoli jiného - má některé vlastnosti jasně dané. Jisto především je, že u letecké techniky - přírodní i lidské - se velice šetří hmotností; každé kilo navíc je problém; proto jsou všichni létavci bez rozdílu spíš vyhublí, kostnatí a protáhlí...
Pokud vezmeme extrémní případy těch největších pterosaurů, je sice jasné, že pteranodona nikdo nezvážil, ale odhady jeho váhy - vzhledem k jeho odlehčené kostře - se pohybují jenom okolo 100kg, nejvýše snad několik set kilogramů, tedy vzhledem k osmi metrům rozpětí překvapivě málo. Quetzalcoatlus, který má rozměry přímo neuvěřitelné, měl váhu paradoxně možná ještě menší...
Pokud si představíme největšího draka podle tradičních pramenů (asi 30 metrů délky), zřejmě by nepřesáhl jednu tunu hmotnosti. Přísně vzato, tradiční vyobrazení draků s lidmi a koňmi (většinou různých drakobijců) nijak nenasvědčují ani těmto rozměrům; můžeme-li brát jako měřítko tato dost nespolehlivá vyobrazení (jiná ale nemáme), vychází nám délka draka řádově v metrech (do deseti). Osobně se domnívám, že nejpravděpodobnější jsou draci několikametroví a ve váze asi metrák. Pokud to někoho zklamalo a zdá se mu to málo, stačí si na chvíli představit, co se stane, když na vás zvíře těchto rozměrů zaútočí shora...
Prvním závěrem tedy je, že drak musí mít především křídla. Časté tvrzení, že tomu tak nemusí být zejména na Východě (kde krokodýlům podobní draci létají po obloze díky duchovní síle) není úplně jednoznačné. V Příbězích Dračích císařů jsem nalezl veledůležitého draka jménem Jin lung, který má pár křídel, oči, pazoury a ocas, JAKO OSTATNI DRACI; a kromě toho dělá déšt. Je narozdíl od mnoha jiných čínských draků hrdinou dokonce více mýtů. Není tedy vyloučeno, že i v Číně draci původně křídla měli.
a tu mám něco o dracich pro vas co je miluji jinak ho zivím zatim normálně kuřecím masem a jak vyroste tak mu budu dávat asik 1 koně nebo krávu deně a abych nezapomněla zatim zije semnou v chalupe ale jak vyroste tak mu postavim asik panciřový domeček který asik bude měřit 15m-35m
Podoba:Záměna s hadem a krokodýlem
Mnoho draků vypadá jako had (nebo krokodýl) s křídly. Proč tomu tak je, pokusili jsme se vysvětlit v úvodu - je to dáno pravděpodobným způsobem jeho popisu (zájemcům doporučuji nahlédnout do starých spisů na to, co provedli středověcí mniši velrybami nebo se žraloky...)
Jenomže drak létá a tedy musí vypadat úplně jinak od samého počátku. Ať se nám líbí teorie vzniku letu arborikolní, či kurozoriální, krokodýl (a tím spíše had) nemá dobrý tvar na to, aby se rychle rozběhl a máváním křídel vznesl; a vůbec se nehodí ani ke spouštění ze stromů a plachtění. Je pravda, že právě takto funguje Dráček létavý (Draco volans), asijská ještěrka s prodlouženými žebry, která jí dovolují plachtit; je ale technicky těžko představitelné, aby něco podobného prováděl tvor o velikosti krokodýla.
Vhodný tvar těla pro všechny letce - ať pterosaury, ptáky či netopýry - znamená, že se tvor neplazí po břiše, ale stojí na zadních. Většina letců se po zemi nepohybuje nijak skvěle; dojdou (či doskáčou) většinou jen pár metrů; na všechny větší vzdálenosti prostě doletí. Zkrátka, pravděpodobnější rekonstrukce draka je podobná nikoli okřídlenému krokodýlovi, ale spíše obřímu netopýrovi nebo ptákům (dost zdařilá je ukázka ve filmu Království ohně).
Na několikrát odkazované diskusi v internetové Pevnosti se kupodivu rozhořela docela velká debata nad počtem dračích nohou. Většina diskutujících přijala koncepci, naznačenou zde; drak má tedy jen dvě zadní nohy (s drápy, připomínajícími ptačí), a křídla. Nutno uznat, že takový závěr možná překvapí; zajisté je v rozporu se zdrcující většinou vyobrazení novější doby (za všechny drak ve filmu Dračí srdce).
Domnívám se, že "šestikončetinový" drak je právě pokračování prvního omylu - dvojnohý krokodýl vypadá totiž podivně, a malíři mu proto přidali dvě další nohy. Nicméně, pokud chceme uvažovat o dracích jako reálné možnosti, nelze přehlédnout, že evoluce od okamžiku, kdy první obratlovec opustil vodu, tedy hodně před 200 miliony let, nikdy nevytvořila šestinohé zvíře....
Pokud někoho zneklidňuje, jak by drak "bez rukou" mohl provádět všechny rozličné manipulace s předměty (držet drahé kameny a podobně), potom je třeba si uvědomit, že prakticky všichni známí pterosauři (a také archeopteryx, a v současnosti ještě žijící pták hoacin) měli na křídlech zakrnělé drápy, které umožňují zachytávat se větví....
Rohy, hřebeny a kormidlo:
Nelze říci, že by ty všemožné rohy a hřebeny u draků vyvolali jenom dinosauři. Pohádkové knížky se hemží trnovatými draky už dávno předtím. Také nelze přehlédnout, že v plazí říši nejsou podobné věci výjimkou (takový leguán, například).
Věc má ovšem opět stejné omezení - drak, který by skutečně žít mohl, a umí létat, nejspíš nebude mít těžkou a ohromnou hlavu, připomínající tyranosaura či dokonce triceratopse. Drak jakožto létající plaz
Létající plaz je tvor, který reálně existoval; idea dává jasný biologický i technický smysl. Není to mýtus, ale skutečnost.
Létání rozhodně není věcí snadnou. Pro evoluční biologii představuje docela slušnou záhadu. Pokud se všeobecně předpokládá vývoj v postupných krocích, potom je nejasné, proč vlastně vznikly některé předběžné vývojové změny, nezbytné pro pozdější létání (odlehčení těla, zesílení ramenních úponů atd.) Tvorovi, který nelétá, nepřinášejí totiž prakticky žádné výhody - jejich smysl se ukáže, až když se zvíře vznese do vzduchu... ten přechodný stav, kdy zvíře ještě nelétá, ale blíží se k tomu, vysvětlují dvě různé teorie.
První z nich je arborikolní, kdy let vznikl plachtěním z větví stromů (jako u veverek). U druhé teorie, kurzoriální, let vznikl prudkým během po rovině a mávání křídly (jako u létavých ryb a pštrosů).
Pro nás je důležité si uvědomit, že létající tvor ve všech případech - ať už je to pták, plaz, ryba nebo cokoli jiného - má některé vlastnosti jasně dané. Jisto především je, že u letecké techniky - přírodní i lidské - se velice šetří hmotností; každé kilo navíc je problém; proto jsou všichni létavci bez rozdílu spíš vyhublí, kostnatí a protáhlí...
Pokud vezmeme extrémní případy těch největších pterosaurů, je sice jasné, že pteranodona nikdo nezvážil, ale odhady jeho váhy - vzhledem k jeho odlehčené kostře - se pohybují jenom okolo 100kg, nejvýše snad několik set kilogramů, tedy vzhledem k osmi metrům rozpětí překvapivě málo. Quetzalcoatlus, který má rozměry přímo neuvěřitelné, měl váhu paradoxně možná ještě menší...
Pokud si představíme největšího draka podle tradičních pramenů (asi 30 metrů délky), zřejmě by nepřesáhl jednu tunu hmotnosti. Přísně vzato, tradiční vyobrazení draků s lidmi a koňmi (většinou různých drakobijců) nijak nenasvědčují ani těmto rozměrům; můžeme-li brát jako měřítko tato dost nespolehlivá vyobrazení (jiná ale nemáme), vychází nám délka draka řádově v metrech (do deseti). Osobně se domnívám, že nejpravděpodobnější jsou draci několikametroví a ve váze asi metrák. Pokud to někoho zklamalo a zdá se mu to málo, stačí si na chvíli představit, co se stane, když na vás zvíře těchto rozměrů zaútočí shora...
Prvním závěrem tedy je, že drak musí mít především křídla. Časté tvrzení, že tomu tak nemusí být zejména na Východě (kde krokodýlům podobní draci létají po obloze díky duchovní síle) není úplně jednoznačné. V Příbězích Dračích císařů jsem nalezl veledůležitého draka jménem Jin lung, který má pár křídel, oči, pazoury a ocas, JAKO OSTATNI DRACI; a kromě toho dělá déšt. Je narozdíl od mnoha jiných čínských draků hrdinou dokonce více mýtů. Není tedy vyloučeno, že i v Číně draci původně křídla měli.
Jmenuje se Dingo je to pso kůň má přední polovinu psa rasa je Bernardýn a je hundelatej a zasní polovina těla je koňě rasa no přesně nevim ale je to pony je hodnej živý se usušenym chlebem ale zbožňuje trávu no je vzácnej už hodně jich vymřelo a žije na loukách a někdy v domácí péči.Jeho slzy léčí cokoliv. já už sem ho viděla 2krát je moc heskej ale spoustu lidí si myslí že je zlej ma že žere lidi za živa a kuli tomu jich je tak málo chudášci.
až ho někdy potkáte pozdravujte ho ode mně .
Sharpay: 60 gl
Káťa: 100 gl (opravdu povedené a hlavně dlouhé:))
Dita: 35 gl
Runa Zlatoocasá
Runa Zlatoocasá je velice krásné a veliké zvíře.Dožívá se více jak sto let.Měří kolem dvou metrů.Přesto ale umí být velmi mrštná a snadno se pohybuje ve větvích stromů Temného lesa.Žijí v jeskyních,nejraději mají ty s jezírkem uvnitř.
Nebydlí ve smečkách ale v párech a když je jejich potomek dostatečně zralý na opuštění jeskyně,dají mu jeho rodiče korunku.Jak ji vyrobí nikdo neví,to zůstává tajemstvím,ale je několik teorií,nejznámější je o výrobě z měsíčního světla.
Jej vzhled je velmi nádherný,ale také velmi těžký na popisování.Má elegantní štíhlé tělo,podobné vlku,nejčastější barva srsti je tmavě šedá až černá.Jak napovídá už její jméno,má dlouhý hustý zlatý ocas a hřívu,kteří odraží záři hvězd,proto je v noci hodně viditelná.Na nohou má runové nápisy,každá Runa je má jiné a proto jsou všechny tak jedinečné.Na hlavách mají stříbrnou korunku,kterou se pyšní.Když o ni jakýmkoliv způsobem přijdou,cítí se neuvěřitelně zahanbené a často páchají sebevraždy.
Jsou to masožravci,jedí ptáky létající poblíž korun stromů.
Nezbíjejí násilně,ale pohledem.Mají červené oči,kterými stačí jeden pohled a tvor padne mrtvý k zemi.Můžou červené oči kdykoliv aktivovat a deaktivovat dle libosti.Je jedna krátká povídka ,,O nešťastné Runě" v níž se vypráví,že jedna Runa se už narodila s aktivovanými Oči a na jeden pohled zabíjela i ty které nechtěla.Nakonec požádala Lunu aby jí vykouzlila černý šátek.Ona by přez něj viděla,a nemusela by přitom zabíjet.
Rozmnožování probíhá většinou za úplňku v letních měsících,mívají nejvíce tři mláďata ročně.Starají se o ně celý rok.Samci jsou aspoň o půl metru větší něž samice,kvůli ochraně svích mláďat a doupat.
Runy jsou v dnešních dobách velmi vzácné a jsou Ministarstvem kouzel chráněny.Dříve byly totiž vyvražďovány pro jejich oči a zlatou srst na hřívě a ocasu.
__________________________________________________
Já jsem Runu Zlatoocasou viděla jen jednou.Jsou to velice plachá zvířata a před lidmi utíkají.Mě neuvěřitelně fascinovaly a proto jsem se rozhodla se o ně více zajímat.Zdá se,že jsem měla štěstí,protože někteří lidé je touží vidět celý život.
Fénix elegance:
Fénix elegance je velmi roztomilí a žije většinou ve volné přírodě,občas ho sidce má nějaký kouzelník doma ale normálně žije v přírodě.
Většinou se živí takovími bobulemi jménem Smaragdy,které rostou v tajemné jeskyni kterou ještě nikdo kromě Fénixe neobjevil.
Má ohnivé péra,malé oči,velmi velká ústa a krásně roztažená křídla,se kterými když se vznáší tak dokáže rotveselit i toho co je právě na smrtelném loži.
Vlastnosti:
Umí rozesmát,léčí duši,a nikdy neumře.
KONEC
2)Vlkodlak(Werewolf)
se vyskytuje po celém světě,a lidé se ve vlkodlaky mění pouze,pokud je pokouše.
Dosud není znám žádný lék,třebaže v posledních letechpokroky ve výrobě lektvarů dokáže utlumit nejhorší příznaky.
Jednou měsíčně,za úpln´ku,se jinak zcela zdraví kouzelník nebo mudla mění ve vražednou bestii,která dává lidské kořisti přednost před jakou koliv jinou.
KONEC:Berenika Lexová
Mím mazlíčkem je zvíře žijící v nížinách a tím je Jigaty.
Moje Jigaty vypadá jako Japonský drak ale s křídly. Druh Kibouhou. Poddruh šupinatci. Z poddruhu můžeme už určit jakou má srst a to šupinatou, ale hebkou, barvy jarní travičky. Její velké oči připomínají krásný citrín položený v mechu. Má krásné dlouhé vousky a menší, ale viditelná ouška směřující do předu hlavy. Na konci hbitého ocasu má dva ostré bodce na obranu proti nepřátelům, jinak je to velmi mírumilovná samička čekající malinký přírůstek do mého chovu čítající 16 jedinců. Kibouhou rodí 1-5 mláďat na jeden vrh, podle toho jaký je to druh. Šupinatci mívají 1-3 mláďata. Ročně doporučuji chovatelům nechat připustit jen jednou, neboť je to pro taková zvířata až příliš vysilující. Rozpětí Jigatiných křídel je až 5,5 metru a váží kolem 3 tun, proto je to obrovské zvíře vyžadující každodenní péči. Čištění jejích velkých zubů také není žádný med jsou ostré a naplněné ochromovacím jedem působícím až 24 hodin. Má dlouhé pevné nohy, takže celou její váhu unesou bez obtíží navíc je zařízena tak aby unesla jednoho jezdce, který jí sedí na zádech ve speciálním sedle. Drápy se musí každý týden brousit, protože když zarostou tak to Jigaty moc bolí. Tato zvířata jsou velice dobře chráněna proti nemocem, takže za celý svůj život je maximálně třikrát nemocná. Když je takovéto zvíře nemocné dvakrát během jediného roku tak je to známka toho že jej chovatel zanedbává. Všichni Kibouhou jsou býložravci pojídající listy Sakury a Jasmínu. Mají velice jemný čich a proto si dokáží nějaký ten vynikající strom najít. Když je Jigaty pořádně napasená a vyrážíme na dlouhé cesty tak nemusí celý týden jíst, pít ani odpočívat, protože zrovna jenom ona je vycvičená na dálkové lety. Tímto zakončuji popis mého mazlíčka a obě dvě vás moc pozdravujeme :-D
Sharu Dvouocasí
Sharu má velmi silné rysy. Patří do psovitých šelem . Srst je mírně zahoustlá . Velký čumák má dopředu z velmi ostrými zuby. Dva špičáky jsou na levé a pravé straně jeden velmi dlouhé asi zhruba 10 cm , a velmi ostré. Samečci v nich mají i jed. Barva srsti je šedomodrá . Charakteristika tohoto druhu jsou dva ocasy , které slouží k boji. Vypadají jako obyčejné trochu víc chlupaté ocásky , ale v hlouby jsou velmi ostré. Používá je v bojích. Mají dlouhé nohy , a štíhlé tělo. .Našlapují na prsty. Na zadních nohou mají pouze čtyři prsty, jejich palec je zakrnělý. Na předních nohou mají prstů pět. Mají silné, tupé a nezatažitelné drápy. Uši jsou mírně zašpišatělé a hebké. Tento druh žije už jenom zřítka a to na západě pralesa Tokko Sun , poblíž ostrova Hokkaidó v Japonsku.
Žijí jenom v malích skupinkách kde je tak 2-4 zvířat tohoto druhu. Jenom velmi zřídka se spojují ve smečky. Je to masožravec , takže jedí hlavně fredkama , liškama , baziliškama ... ale i někým ze svého druhu. ( věšinou ty nejslabší ) . Když loví , nejdřív kořist omráčí ocasama , a pak se do něj zakousne špičáky ( popřípadě vypustí jed ). Když svou kořist jedí ( a v lovu vypustil jed do té kořisti ) , tak se jim nic nestane , jsouvůči jedu imuní. Ale kdyby tu ulovenou kořist s jedem jedl někdo jiný .. může se snadno otrávit. Sharu může sníst asi najednou až 15 kg masa.Průměrná spotřeba jednoho Sharu na den jsou 3kg masa , poté může vydržet několik dní bez potravy. Celkově tento má délku těla : 195–310 , hmotnost je 20-90 a výška v kohoutku je 85–1020 cm. Co je zajímavé , samička je větší než samec . Rodí 1-2 mláďata. Přes zimu se zbarví do bílé barvy ( jenom samičky) a jsou tak ukryté před nebezpečím.
Tak jo ... asi vše o Sharu :)